Zazimování zahrady

Většinou se u zahrádkářů říká, že až se léto zeptá, co si dělal v zimě, ale on je někdy důležitější opak, že až se zima zeptá, co si dělal v létě. Když je teplo a voda, dá se mnohé zachránit, ale když mrzne a je všude sníh a led, jsou to mnohdy případy konečné. Je pravda, že zima bývá pro zahrádkáře klidná, ale to jen, když zahradu správně zazimoval a nebudí ho černé myšlenky ze sna. S přípravou na zimu se dá začít již opravdu v létě, a pak je dostatek času a klidu těsně před nástupem zimy.

Typ zahrady

Na zimu se dá ale pamatovat již při plánování zahrady. Určití zahrádkáři si myslí, že mají zahradu v tropických oblastech, nebo na jihu Evropy, v Řecku, či Itálii, ale nesmí se zapomenou na to, že my žijeme v úplně jiných podmínkách. Příroda je moudrá, protože vytvořila rostliny do všech podnebních pásů, a proto bychom se neměli snažit udivovat návštěvníky, jako exotické rostliny pěstujeme, a jaké finanční možnosti máme na jejich nákup. Ale na druhou stranu, abychom se nespoléhali jen na přirozenou schopnost rostlin, které jsou zvyklé na naše podmínky, odolávat zimě, i těm je potřeba pomoci.

Dřeviny

Ochranou, která je pro více směrů, je mulčování. Jde nejen o ochranu před vysycháním země v létě, ale v zimě jde o dobrou tepelnou izolací pro kořenový systém dřevin i keřů. K tomu se používá pokryv země z listí či odštěpků dřeva či kůry. Pro zazimování jsou vhodnější vrstvy mulče z listí z tvrdých dřevin, jako jsou duby a buky. Listí, pokud máme na zahradě větrno, zakryjeme mulčovací vrstvu ještě chvojím nebo třeba větvemi smrku. Nadzemní části dřevin se zakrývají hlavně u stále zelených rostlin chvojím, ale lze použít i stínovací textílie či jutovina. Pokud jsme vsadili na dřeviny z teplejších krajin které nesnášející teploty do -5 °C, je lépe je vykopat a zazimovat někde ve sklepě, nebo v chráněném skleníku či pařeništi. Jehličnany a stále zelené listnaté dřeviny před zimou co nevíce zalijeme, raději vícekrát. A zaléváme i v zimě, kdy se případně oteplí. Prostor mezi keři se nemá vyhrabávat, protože zde tlením listí vzniká humus. Pod ovocnými stromy by však nemělo zůstat žádné spadané a zapomenuté ovoce. Pokud jsme poblíž lesa, je třeba kmeny dřevin ochránit před okusem lesní zvěře, nejlépe obalit jutovinou.

Trvalky

U trvalek je vhodné odřezat na podzim či již po odkvětu nadzemních částí, ovšem kromě travin. Traviny je lépe svázat dohromady. Rostliny, které je třeba chránit před mrazem, například pěnišníky, plaménky, skalky a trvalé záhony, se zakrývají chvojím z jehličnatých dřevin. Rostliny v přenosných nádobách, stejně jako kořenové části cibulnatých a hlíznatých rostlin, ale i opatrně vyryté jiřiny, se uklízejí do chladných, ale nezamrzajících prostor.

Růže

Růže jsou výjimkou, ty potřebují speciální péči. Jak bylo řečeno, připravujeme je na zimu i v létě třeba průběžným odstřiháváním odkvetlých květů, aby se nevytvářely šípky. Když pak již klesne teplota asi ke 4 °C, růže se odstřihávají na polovinu či třetinu (podle bujnosti) a přihrnou se nakypřeným kompostem. Na konce větviček se pak rozloží chvojí, které chrání pupeny před předčasným rašením při případném oteplení. Pnoucí růže se sváží a zakryjí dlouhým chvojím, případně rákosovou rohoží, či jutou, hlavně ale před sluncem. Keřové růže se na podzim částečně sestříhávají a přihrnují zemí, či kompostem, aby byly zespoda zakryté.

Trávník

Také trávník je potřeba zazimovat, i když třeba loukám se žádná péče nevěnuje. Ale okrasné trávníky jsou na zimu háklivější. Takže je ho třeba nejpozději posekat a pohnojit hnojivem s větším podílem draslíku, ale bez dusíku. Draslík totiž zvyšuje odolnost trávníku proti houbovým chorobám a vymrzání. Než napadne sníh, měl by být trávník pečlivě vyhrabaný hlavně od listí, protože pod ním by se mohly šířit houbové choroby a hniloba. Doporučuje se i preventivně postřik fungicidem.

Jezírka

Malé vodní nádrže je třeba vypustit a nejlépe zasypat listím, čímž ochráníme lekníny a další vodní rostliny. Na větších jezírkách je po zámrzu nutno led prosekat, jednak aby se voda stále okysličovala a pak aby plyny vzniklé procesy (metan, čpavek aj.) ve vodě mohly unikat. Velký problém je, když tam ponecháme ryby, to ale již nesouvisí přímo se zahradou, nebudeme se tím více zabývat.

Technika

Technika na zahradě není jen traktůrek a podobně, ale hlavně třeba závlahový systém. V něm nesmí přes zimu zůstat žádná voda, protože by zmrzla a led by trubky po zmrznutí potrhal. Pokud nemáme systém ve svahu a nemáme možnost ho vypustit, použijeme na vytěsnění vody nejlépe stlačený vzduch. Filtry je nutno zkontrolovat a vyčistit, vše zabezpečit tak, aby se do systému nedostala ani voda z deště a tajícího sněhu.