Pěstujeme na zahradě vřes

Vřes je nedílnou součástí našich borových a dubových lesů, ale i rašelinišť a bažin. Je na něm úžasné to, že snáší mrazy, horka, ale dokáže se vzchopit i po požáru lesa. Vřes je sice velmi odolný a skromný, ale přesto potřebuje k růstu určité životní podmínky.

Na druhou stranu jde o pěknou rostlinu, která najde vždy své místo na okrasné zahradě.

Teorie vřesu

Vřes roste na všech světadílech od rovin až po hor, často i přes 2.000 metrů vysoko. Dokáže se uchytit, kde žádný jiný keř nebo strom, má spoustu semen, je vlastně „nezničitelný“. Vřes roste keř do výše 50 cm, někdy je i vyšší, má malé šupinaté lístky, kvete v pozdním létě, podle kultivarů od pozdního července do prosince, růžově nebo růžovofialově, ale najdou se i bíle kvetoucí rostliny. Uschlý květ neopadává a je stále velmi dekorativní. Plod je tobolka.

Vřes jako rod sice nemá jiné druhy, jen příbuzné vřesovce, ale existuje v přírodě a uměle bylo vypěstováno více forem odlišných barvami květů, listů, ale i výškou.

Vřes na zahradě

Vřes můžeme na zahradě pěstovat v zemi a v nádobách. Vyžaduje chudou a písčitou zem, i když mu svědčí i zem s bohatým obsahem přírodního humusu, ale může zem být trochu kyselá, také rašelinná, ovšem ne přemokřená. V půdě však nesmí být vápno. Polohu má raději polostín.

Pěstování v zemi

Pro pěstování vřesu pro něj vybereme slunné vzdušné místo nebo polostín. Půdu připravíme jednoduše tak, že smícháme rašelinu s pískem. Vysazujme je hlouběji do půdy, jak byly zasazeny v nádobě, nešetříme zálivkou pro dobré zakořenění. Při výsadbě tvoříme skupin, ale ze stejných barev a druhů. Vřes lze doplnit další zelení, a to jako v přírodě jehličnany, tedy jalovcem a kosodřevinou, ale také azalkami, různými okrasnými trávami, dřišťálem, ale též půdopokryvnými růžemi. Zalévat vřes je nutno až do zámrzu. Vřes se také dohnojuje a prořezává vždy po odkvětu.

Pěstování v nádobách

Nádoby by měly být spíše mělké a široké. Také zde platí stejná slunná a polostinná poloha, hluboké sázení do kyselé půdy, tedy rašeliny s pískem. Při sázení bal namočíme do vody a po vysazení také nešetříme vodou. V nádobě by měla být drenáž přes zavodněním. Opět platí vysazování do skupin i kombinace s jinými podzimními trvalkami. Zem nesmí nikdy trvale proschnout, zaléváme i během zimy, kdy nemrzne.

Závěr

Vřes se množí řízkováním v červenci a srpnu, sám se však rozmnožuje semeny. Řez se silným zmlazením se provádí po odkvětu, zpravidla na podzim po 3 až 4 letech. Pokud budeme chtít vřes hnojit, což není tak nutné, nesmíme použít vápno, v obchodech vyhledáváme speciální hnojiva pro erikoidní rostliny.