Hlučnost vzduchových kompresorů – jak vybrat tichý stroj

Běžný pístový kompresor je při chodu poměrně hlučné zařízení. Naštěstí to při většině aplikací vůbec nevadí, protože se skrývá v samostatné místnosti nebo je usazen v provozovně, kde je zvýšený hluk na denním pořádku. Třeba v pneuservisu, kde neustále řinčí pneumatické nářadí. Jsou ale místa, kde je hluk nežádoucí. Potom je třeba opravdu pečlivého výběru.

Každý výrobce vzduchového kompresoru, ať už jde o pístový nebo šroubový stroj, má povinnost udávat jeho hlučnost v decibelech (dB). Měření probíhá přes tzv. „hladinu akustického tlaku“ (Lp), což je jediná měřitelná veličina. Možná to netušíte, ale měření hluku a jeho limity jsou ve většině zemí upraveny zákonem, nařízením vlády.

Uveďme si několik příkladů. Tam, kde je absolutní ticho a kde začíná samotný práh slyšitelnosti, tam je hladina akustického tlaku 0 dB. Když se pohybujeme venku, na ulici, mluvíme a posloucháme okolí, osciluje tato hladina běžně v rozmezí 50 – 60 dB. Na koncertě, v místech kolem středu parketu se setkáváme se 100 – 110 dB a přímo před kapelou, u reprosoustavy, kde jsou hladiny pro náš sluch někdy až bolestivé, můžeme být vystaveni 110 – 130 dB. Ne každý si uvědomuje, jak vysokému riziku poškození sluchu hlukem jsme vystaveni v těchto případech. Čísla jsou poměrně alarmující – pouhých 15 minut strávených v hluku o hladině 100 dB představuje pro sluch stejnou zátěž, jako 8 hodin v prostředí o hladině hluku 85 dB. Argumenty typu: „nepotřebuji žádnou ochranu – jsem na hluk zvyklý“ samozřejmě neobstojí…

Základní, laické kritérium pro zjištění úrovně hluku kompresoru jsou otáčky a výkon. Obecně platí, že čím vyšší jsou otáčky kompresoru, tím je vyšší jeho hlučnost. Stejně, jako je tomu například u vytočeného motoru automobilu, kdy od volnoběžných otáček hlučnost stoupá. Běžné řemeslné a dílenské pístové kompresory s příkonem kolem 2,2 kW a tlakovou nádobou 50 l disponují hlučností v rozmezí 70 – 95 dB, což není vůbec málo, když si uvědomíme, že se pomalu blížíme hluku na koncertě. Jak jsme si uvedli výše, jsou prostory, kde hlučnost nevadí, protože pracovníci s nářadím operují až za stěnou, ale jsou i opačné případy – laboratoře, zubní ordinace, dentální laboratoře, veterinární ordinace, kancelářské provozy.

Jak si se situací poradit? Zde se nabízí použití dvoupístových kompresorů, které mají už z konstrukce nižší otáčky než jednopístové axiální kompresory. Existují však i speciální „Super Silent“ pístové kompresory se zakrytovaným agregátem, například od společnosti ABAC. Ty úroveň hluku stlačují těsně pod 60 dB. Právě kryty umožňují nelibý hluk snížit a skvělou zprávou je, že mnoho výrobců umožňuje jejich dodatečnou instalaci. Je dobré si to ověřit. Za tiššími kompresory se můžeme přesunout také do kategorie bezolejových strojů, které jsou přímo vyžadovány v potravinářství a dentálních ordinacích, protože nesmí dojít ke kontaminaci stlačeného vzduchu s olejovými výpary. Tyto bezolejové stroje vynikají hlučností v rozmezí 67 – 72 dB. Údajům vždy můžete věřit u značkových kompresorů. Naopak u levných, „no-name“ strojů a kopií z Číny buďte vždy na pozoru. Nejen, že údaje často neodpovídají, ale hlavně pořizujete kompresor s nejistou životností a bez možnosti servisu.