Jak vybírat dřevo na zátop

Byly u nás časy, kdy vlastně všechny domácnosti topily dřevem. Překvapivě to mělo také velký dopad na naši krajinu, stačí se jen podívat na staré pohlednice – zejména kolem větších měst bylo lesů velmi málo, stráně i vrchy byly holé, mezi domy jen pár stromů, většinou jen v parcích.

A lesy? Ty byl čisté, lidé sbírali dokonce i šišky, usekávali suché větve dokonce na stojících stromech. Lesy pak byly čisté, bez větvičky, doslova ráj. Pak se ale začalo topit uhlím a dalšími topivy, což bylo snazší a výhodnější, a je tomu tak dodnes. A lesy vypadají proto jako pralesy, chodit se jimi někdy nedá.

Kdo dnes topí dřevem?

Dřevo je stále nejlacinější energií na topení, proto se k němu obrací stále víc domácností, ale i podniky a dokonce i některé obce. Vstříc vycházejí i výrobci, kteří nabízejí kotle na dřevo, případně kombinované. V našich lesích to však vidět není, většina lidí si totiž dřevo kupuje od velkovýrobců, a ti k tomu využívají dřevo klasicky porážené, případně odpad z výroby.

Druhy palivového dřeva

Palivové dřevo je široký pojem, ale vcelku každé dřevo hoří, a tím je ho i možno spalovat. Dřevo se v základu dělí na měkké a tvrdé.

U nich je zas v základu rozdíl v tom, jak hoří. Měkké dřevo má více smůly, potřebuje k vzplanutí menší teplo, rychleji hoří, hodí se proto k zapalování. Jsou to většinou známé dřeviny, jak například z jehličnatých stromů smrk, borovice a modřín, z listnatých olše a lípa. Dřevo tvrdé se více hodí pro samotné topení, hoří totiž pomaleji. To jsou většinou listnaté dřeviny, jako jsou duby, buky, habry, břízy, akáty, jasany a další.

Měkké dřevo hoří rychleji, ale také víc praská a dokonce vystřeluje kousky. Hodí se proto do romantického krbu. Ovšem do krbu a krbových kamen se tradičně hodí tvrdá dřeva.

Příprava dřeva k topení

Pokud nám jde o výhřevnost, je nejvýhodnější tvrdé dřevo z listnatých dřevin a výhřevnost se ještě zvyšuje snižováním vlhkosti. To platí i u dřeva měkkého, ovšem tím se také zkracuje doba hoření. Čerstvě pokácené dřevo má v průměru 50% vlhkosti, ale během další manipulace dochází samovolně k vysoušení, a to i když nenecháme dřevo cíleně vysušovat. Proto při samotném nákupu může mít dřevo vlhkost i 25 % a nižší. Obvykle v domácnosti nemáme možnost měřit vlhkost dřeva, na druhou stranu se ale většinou dřevo prodává na objemové jednotky, takže nám vlhkost nemusí tolik vadit, pokud s jeho spalováním příliš nespěcháme.

Péče o topivové dřevo

Dřevo k topení bychom měli nechat vyschnout ve vhodných podmínkách, tedy ho ochránit před deštěm, ale zase mu nechat volnost dýchat a provětrávat. Je to proto, že se dřevo správně nesuší teplem, ale prouděním vzduchu. Vhodný je proto účelový přístřešek, chráněné stěny chalupy, přikryté složené hranice a podobně. A doba? Obvykle se doporučují minimálně dva roky sušení. Měkké dřevo se vysouší ale mnohem rychleji, souběžně menší kusy dřeva jsou vyschlé také dříve. Je proto potřeba, pokud chceme sušit dřevo, bylo posekané na menší kusy.

Přirozené sušení dřeva je sice nejlacinější, ovšem také nejzdlouhavější. Můžeme využít umělého sušení, ale můžeme také dřevo nechat blízko ohniště, kde samo teplem vyschne rychleji.