Bojujeme se škůdcem dřeva: Červotoč

Červotoč patří k našim nejmenším broukům od 2 do 4 mm, jehož larvy vrtají ve dřevu, a z toho mají své jméno červotoč. Známe stovku druhů, například červotoč kostkovaný, pronikavý, spížní, skladištní, borkový, šiškový, haluzkový a další. Některé druhy jsou zaměřené na dřevo, jiné na potraviny, obojí však velmi neradi vidíme v domácnosti.

Rozmnožování

Červotoč prochází proměnou dokonalou, kdy samička klade vajíčka a asi po měsíci se z nich líhnou bílé larvy s hnědou hlavičkou a dlouhé kolem půl centimetru. Larva se vyvíjí asi dva měsíce a během tohoto stadia se čtyřikrát svlékne. Pak se v srpnu zakuklí a z kukly se příštím rok na jaře vylíhne dospělý brouk. Ten při prokousáváním líhništěm vytváří typické 2 mm široké a kulaté chodbičky. Brouci i larvy velmi dobře snášejí nízkou vlhkost, chlad i pod 13 stupňů C. Jeden červotoč naklade až šedesát nových vajíček, z kterých se vylíhnou další jedinci.

Škodlivost červotočů

Brouk se po vylíhnutí z kukly dokáže prokousat obaly potravin z papíru, z plastu a dokonce i hliníkovou fólií, ale jinak potravu nepřijímá. Naopak škodí larva, která se živí vším, co obsahuje škrob. Takže ji chutná staré pečivo, nudle, rýže, těstoviny, sušenky, papír, sušené rostliny, kůže atd. Některé druhy červotočů požírají dřevo, ale jen již využité, tedy ne živé. Takže se zakusují do konstrukcí staveb, nábytku, podlah a podobně.

Prevence ochrany

Prevence je asi nejjednodušší, takže potraviny mějme v dózách a skleněných sklenicích a lahvích a je dobré skladovat je v teplotě pod 15 stupňů C. Existují další metody, rady našich babiček a dědečků. Třeba chalupu čas od času důkladně vyvětrat, zatopit a nechat uvnitř kouřem vydezinfikovat.

Ošetření napadených potravin

Pokud zjistíme napadení, dotyčnou potravinu spálíme, ale lze ji ošetřit ohřevem na +60 stupňů C po dobu jedné hodiny, případně i zmrazit na -20 stupňů C po dobu 7 dnů. Likvidace červotočů se provádí chemickým postřikem pomocí reziduálního přípravku ULV technologií, např. přípravkem Ficam ULV. Nejúčinnější je ale aplikace plynů, kterou může provádět jen odborný desinfekční pracovník. Lidově se radí kolem napadeného nábytku pokládat žaludy, které mají červotoči údajně více rádi, a tak se vrhnou na ně, a pak se žaludy i červotoči spálí. Malé předměty je možno vyčistit od červotoče v mikrovlnné troubě, ale pozor na hřebíky a spoje, které se mohou rozklížit. Procedura by měla trvat asi půl hodiny.

Impregnace dřeva

Dřevo se při ochraně proti červotočům impregnuje přípravkem Lignofix-Eko ve formě postřiku, aerosolu, nebo injektáží. Technologický postup likvidace červotoče ve dřevě by však měla provádět odborná desinfekční firma s tím, že si sama určí postup na základě odborného průzkumu dřevěné konstrukce.

Dalšími možnosti hubení červotoče je použití chemických prostředků a gama zářením.

Ošetření dřeva chemicky

Pokud zjistíme napadení dřeva, je ho třeba očistit a následně natřít některým z hubících prostředků, například Lignofixem či Bochemitem, ale i jinými. Nejpracnější metodou je použití injekční stříkačky a stříkáním prostředků rovnou do požerových chodbiček. Jde ale o metodu velmi účinnou. Menší kusy lze namáčet, klasickou metodou je natírání. Tady se doporučuje u hrubě opracovaného dřeva jeden nátěr, u hoblovaného lépe dva. V exteriérech se má dřevo ošetřit třeba lazurovacím lakem před povětrnostními vlivy, ale také se tím brání vymývání ochranného přípravku.

Ozařování dřeva

Napadené dřevo se účinně červotoče zbavuje při ionizujícím gama záření, kdy zdrojem je radioaktivní izotop kobaltu. Provádí se to v muzeu v Roztokách u Prahy, a to i pro veřejnost. Metoda je omezená velikostí ozařovací komory, 4,5 x 4,5 metru a šířce 1,2 metru. Samotné ozařování trvá 48 hodin.